O psí stravě už bylo napsáno mnoho článků. O jejich kvalitě si musíme udělat obrázek sami.
V následujících řádcích se vám pokusím vytvořit ten můj pohled, který je ovlivněn 10 lety chovatelství a zájmu o psí výživu. S dovolením zde uplně upustím od marketových krmiv o kterých mi zmínka ani nestojí, protože vidím hned rudě.
Výrobci rádi uvádějí na trh „superpremiové“ nebo „premiové“ značky. Toto označení je velice zavádějící. Každý si totiž může své vyráběné krmivo označit jak chce a nejsou na to porovnání žádné tabulky ani předpisy, které by se měly dodržovat. Jediné, čeho se skutečně můžete držet, je deklarované složení napsané na obalu každého krmiva, protože výrobce musí podle zákona uvést na prvním místě složku, která je v krmivu obsažena nejvíce, na druhém místě druhou nejzastupovnější atd….
Nezdá se vám samotným, že těch „superpremiovek“ je na českém trhu moc? Jistých značek, o kterých si já myslím, že skutečně mezi vysocekvalitní krmiva patří je v ČR velice málo (toto posouzení jsem si udělal sám na základě svých zkušeností). Nebudu zde uvádět značky, které, ač se za superpremiovky uvádí, nestojí za nicí. Když si uděláme malý průzkum mezi chovateli – kolik z vás by si vybralo Škodovku 120 za cenu Mercedesu? Dobrovolně nikdo a přitom tak, mnohdy nevědomě, činíme při výběru krmiva pro naše čtyřnohé přátele.
Nač platit ve složení krmiva za čerstvé maso (byť na prvním místě) nebo vedlejší produkty živočišného původu, když za stejnou cenu můžu mít vysocekvalitní masovou moučku? Pro ty, kdo nevědí. Při zpracování masa do formy granule se maso vysušuje. Čímž ztrácí vodu, která je v masu obsažena. Je jí tam 80%. Těchto 80% vody se z masa při vysušování vytratí a získáme jen zbylých 20%čisté masové moučky. Nenechejte se tedy nachytat, když výrobce uvádí, že právě v jeho „superpremiových“ granulích je AŽ 50% (a třeba i více) čerstvého masa. Z výpočtu vychází, že z oněch 50%masa zbyde pouhopouhých 10% vysokojakostní masové moučky, což na základní pokrytí potřeb psa, jako masožravce nestačí! K tomu, abychom mohli opravdu ohodnotit, jak kvalitním krmivem krmíme nám samozřejmě slouží i další suroviny, které jsou v krmivu obsaženy. Musíme se jen pozorně začíst. Už víme, že na prvních místech (čím více jich je, tím lépe) je masová moučka (pokud je čerstvé maso, musí být následováno masovou moučkou pro zajištění převahy živočišných bílkovin. (Výjimkou jsou dietní granule – pro psy s nemocnou slinivkou, cukrovkou atd. Tam se vždy pracuje jen s jedním zdrojem škrobů (nejlépe rýže nebo brambory) a pokud je masová moučka až na druhém místě, pořád převáží živočišné bílkoviny nad těmi rostlinnými). Pamatujte, že u kvalitních krmiv pro psy je obsah živočišných bílkovin k těm rostlinným nejméně 60:40. U těch „mých“ je to 80:20. U většiny krmiv je obsah bílkovin navýšen právě zdrojem obilovin a to jen proto, že obiloviny obsahují až 80% bílkovin. Krmivo nemusí obsahovat žádné maso a stejně bude deklarovat vysoký obsah bílkovin, na tuto skutečnost bychom měli dát pozor. Dalším zdrojem živočišných bílkovin je např. vejce. Pokud je do receptury přidáno v syrovém stavu, je obsah bílkovin z tohoto zdroje mnohem vyšší, než u sušeného vejce v prášku.
Další zastoupenou surovinou, které bychom měli dát prostor v tomto článku, jsou tuky. V potravě psů hrají svou nezastupitelnou roli kvalitní živočišné tuky – rybí nebo kuřecí. Zde je trochu rozkol mezi výrobci krmiv, většina totiž používá do svých receptur levnější rostlinné oleje na úkor kvalitních živočišných tuků. Měli bychom tedy klást vysoký důraz na kvalitu živočišných tuků. Kvalitní rybí tuk obsahuje vysoké množství Omega 3 a 6, DHA, EPA kyselin v aktivní, vysoce stravitelné formě.
Samozřejmě i rostlinné oleje mají svou roli a nelze je zavrhovat. Měly by ale být jednoznačně v menší míře než živočišné tuky a jasně pojmenované (slunečnicový, brutnákový, atd., nikoliv jen pod označením rostlinné oleje). Velmi nevhodný je sojový olej a v kvalitních krmivech by neměl být obsažen (vzhledem k nevhodnosti soji v krmivech pro psy (silný alergen), jsou i jakékoliv její deriváty v kvalitních krmivech nežádoucí).
A dostáváme se k další složce krmiv a tou jsou sacharidy. Nepřesně a zastarale jsou známy pod pojmem uhlohydráty. Jednoduché sacharidy jsou získávány rozkladem škrobů z obilovin obsažených v krmivech. Tento „postup“ rozkladu je pro psy složitý a zbytečně zatěžuje trávící systém, především slinivku. V posledních letech jsou proto v kvalitních krmivech obiloviny opomíjeny ve prospěch ovoce a zeleniny. Tato krmiva také mají přirozeně snížené procento cukrů, které se pohybuje v maximálním 20% zastoupení. Vždy bychom měli dbát na to, aby obsah cukrů v krmivu byl max. 30%. Není náhodou, že nejen v ČR narůstá počet psů s cukrovkou, když jsou krmeni převážně obilovinami a zátěž zpracování škrobů na jednoduché sacharidy je obrovská nehledě na náhlý nárůst hladiny cukru (vysoký glykemický index).
A když se nad tím zamyslíme do důsledku, mnoho z nás má zkušenosti z vlastního života, že psi milovali třešně, jahody, rybíz, ořechy, broskve atd. Ale kolik z nás mělo doma psa, který by chodil na vedlejší pole na pšenici nebo ječmen? Obilovin v krmivech se nezbavíme uplně, měli bychom tedy aspoň dbát na to, aby jejich obsah byl co nejmenší.
To jsme si udělali základní shrnutí složek. Co ale dále?
Proč máme až tak do důsledku myslet na to, co psovi dám? Není to vlastně jedno? NENÍ! Nemůžeme dělat ze psa krmné prase ani dojnou krávu. Vzali jsme za něj zodpovědnost už tím, že jsme si ho pořídili, je součástí naší rodiny a jak s oblibou říkáme – Nejlepší přítel. Kdybychom vedle sebe dali 100 výrobců krmiv, budeme mít 100 jiných receptur a je na nás, abychom vybrali správně. Když do této problematiky zatáhneme i ekonomickou stránku věci. Právě v této době, kdy všichni obracíme každou korunu dvakrát bychom i tento aspekt měli promítnout do správného výběru a investovat do zdraví. Copak se vám zdá adekvátní dát 1500,- korun za 0,4kg masa a nekvalitních surovin, když můžu mít za stejnou cenu množství masa více než dvanáctinásobné a prokázaný původ surovin?
Více než dvě třetiny energie obsažené v krmivu jde na výdej energie spojené s vyživováním organismu a podporou imunity. Toto je důležitá informace už proto, abychom si uvědomili, co všechno pes potřebuje, aby vše fungovalo, jak má. Počítáme samozřejmě nejen celkový vzhled psa (kůže, srst) ale také to, co nevidíme – trávení, vnitřní orgány, působení imunitního systému.
Ikdyž pes vypadá navenek dobře neznamená to ještě, že i uvitř je vše v pořádku. Je to jen jedna část z celku. A pokud je energie málo, prvotně se spotřebuje právě na venek a na podporu imunity a vnitřních orgánů už zbývá opravdu málo. Pokud nemá imunitní systém dostatek energie pro boj s nemocemi, prohraje i v případě, kdy by měl jinak šanci na dobrý výsledek a nemoci se ubránil. S tím vším, co jsem tu vyjmenoval samozřejmě souvisí i nárůst onemocnění ledvin, jater a rakoviny všeho druhu.
Často se setkávám s názorem, že „obyčejný“ voříšek nepotřebuje takovou výživu jako pes s průkazem původu. Ale proč? Pes přeci zůstane psem a průkaz původu pouze deklaruje čistý původ rasy, ale nemění genetický základ. A nebo to ti lidé míní tak, že voříšek je „jen obyčejný pes“ a nemusí se mu věnovat taková péče?... Všichni psi si zaslouží naši péči a neměly by se mezi nimi dělat rozdíly. Zajímejme se víc o přátele kolem nás a třeba zjistíme, že svět není zase tak špatný :)
